Funkční plicní vyšetření

Nabízíme podrobné vyšetření plicní funkce, jak pro pacienty naší ambulance, tak pro ty pacienty, kteří jsou odesíláni od praktických lékařů, kolegů alergologů a pneumologů nebo ostatních lékařů ke specializovaným plicním testům. Funkční plicní vyšetření je nedílnou součástí plicního i alergického vyšetření. V naší ordinaci nabízíme základní i specializovaná vyšetření plicních funkcí.

• Základní vyšetření plicní funkce - spirometrie a bronchodilatační test.
• Vyšetření alergického zánětu v průduškách - testem stanovení hodnoty NO ve vydechovaném vzduchu.
• Specializované funkční plicní testy - zátěžový test během a metacholinem
• Změření celkové plicní kapacity a residuálního plicního objemu.

SPIROMETRIE

Spirometrie je dynamický funkční test měřící objem vzduchu, který vyšetřovaný vdechuje a vydechuje v závislosti na čase. Patří k základním vyšetřovacím metodám v alergologii a pneumologii. Je to jednoduché neinvazivní vyšetření. Pacient podle pokynů sestry vdechuje a vydechuje přes jednorázový náustek s filtrem do spirometru, který snímá a zobrazí hodnoty plicních objemů a průchodnosti průdušek.

Výsledek testu přispívá ke stanovení diagnózy plicního onemocnění a k sledování plicní funkce u pacientů, kteří již jsou pro pneumologické onemocnění léčeni. Toto vyšetření je závislé na spolupráci pacienta, ale zvládá ho většina dětí již od 3-4 let.

BRONCHODILATAČNÍ TEST

Bronchodilatační test provádíme u pacientů s podezřením na astma a u všech, u kterých byla zjištěna při klidové spirometrii snížená průchodnost průdušek. Těmto pacientům je podán inhalační cestou lék, který rozšiřuje průdušky (bronchodilatans), po 30 minutách je opět provedena spirometrie a obě křivky jsou porovnány. Během měření ventilačních plicních funkcí pacient dýchá podle pokynů zdravotní sestry. Pokud dojde k významnému zlepšení plicní funkce, je test pozitivní. Tento test je signifikantní pro astma bronchiale.

BRONCHOPROVOKAČNÍ TEST BĚHEM

Test je základním a jednoduchým vyšetřením k určení dráždivosti (hyperreaktivity) průdušek a jejich reakci na nespecifický podnět-zátěž, 6-8 minutový běh, který může vést k jejich zúžení. Výsledek testu může vést k určení diagnózy (astma bronchiale), nebo úpravě stávající léčby (zvýšení nebo vysazení).

• Jaký je důvod (indikace) tohoto výkonu?

Podezření na onemocnění průdušek, dlouhotrvající až chronický kašel, neobjasněné dechové obtíže, ponámahový kašel nebo pocit dechové tísně. Vyšetření je indikováno také u pacientů, kteří již mají nasazené léky na astma bronchiale. Podle výsledku testu je možné upravit dávkování léku nebo ho vysadit.

• Jaký je režim pacienta před výkonem?

V den před vyšetřením a v den vyšetření se vyvarujte zvýšené námahy či sportovní činnosti. Před vyšetřením je vhodné se lehce najíst i napít (lehká snídaně nebo svačina cca 1-2 hodiny před během). Pacient nemá být hladový ani přejedený. Léky, které pravidelně užíváte, ponechte dle doporučení lékaře nebo zkonzultujte při objednání. Léky na astma se většinou vysazují večer a ráno před testem. K vyšetření si můžete vzít ručník na otření potu a nápoj ke zlepšení hydratace po zátěži. Vezměte si sportovní oblečení na běh a věci na převlečení po běhu. Běhat na pásu můžete v ponožkách nebo čisté sálové sportovní obuvi.

• Jaký je postup při provádění výkonu?

Účelem výkonu je měření ventilačních plicních parametrů, spirometrií v klidu a posléze po zátěži 6-8 minutovým během na běžícím pásu ve vyšetřovně. Měření spirometrie po běhu probíhá v určených časových intervalech. Pokud se vaše plicní funkce zhorší, objeví se kašel, dechové obtíže, pocit svírání na hrudi, bude vám podán úlevový lék, který rozšiřuje dýchací cesty a upraví jejich sníženou průchodnost k úvodním hodnotám. Po podání úlevového léku, bude po 30 minutách opět změřena spirometrie. Pacient zůstává na pracovišti do normalizace spirometrických hodnot.

Během měření ventilačních plicních funkcí se pacient řídí podle pokynů zdravotní sestry. V průběhu testu bude zároveň neinvazivně oxymetrem měřeno okysličení krve přístrojem na prstu ruky a prováděno poslechové vyšetření plic.

• Jaký je režim pacienta po provedení výkonu?

Pacient z ordinace po testu odchází ve stabilizovaném stavu, ale v některých případech doporučujeme vyvarovat se zvýšené námaze, sportovní činnosti.

BRONCHOPROVOKAČNÍ TEST METACHOLINEM

• Co je metacholin?

Tato látka má za úkol vyprovokovat průdušky ke stažení, ke kterému dochází u jedinců, kteří jsou náchylní ke vzniku průduškového astmatu, nebo jiného zánětlivého onemocnění průdušek.

• Co je bronchoprovokační test inhalací metacholinu?

Vyšetření ventilačních parametrů spirometrií v klidu, následně opakovaně po opakovaných inhalacích určitého množství aerosolu – metacholinu.

• Jaký je důvod (indikace) tohoto výkonu?

Důvodem testu je podezření na onemocnění průdušek, dlouhotrvající až chronický kašel, neobjasněné dechové obtíže, ponámahový kašel nebo pocit dechové tísně. Test provádíme i u pacientů, kteří jsou již pro průduškové onemocnění léčeni a cílem je podle výsledku upravit léčbu (vysadit, snížit, zvýšit). Smyslem testu je určit přítomnost a stupeň dráždivosti (reaktivity) průdušek.

• Jaký je režim pacienta před výkonem?

Před vyšetřením můžete jíst a pít. 24 hodin před vyšetřením nekuřte. Léky, včetně inhalačních, užijte podle doporučení Vašeho lékaře nebo zkonzultujte při objednání.

• Jaký je postup při provádění výkonu?

Test spočívá v provedení vyšetření ventilačních parametrů, spirometrií v klidu a následně opakovaně po opakovaných inhalacích určitého množství aerosolu o určité koncentraci testovací látky – metacholinu. Po každém podání určeného množství metacholinu je provedena spirometrie. Pokud se průdušky během testu zúží, je podán úlevový lék, který rozšiřuje průdušky.

Pacient zůstává na pracovišti do normalizace spirometrických hodnot. Spirometrii a inhalaci testovací látky provádí pacient podle pokynů zdravotní sestry.

• Jaký je režim pacienta po provedení výkonu?

V den vyšetření se vyvarujte zvýšené námahy, sportovní činnosti. V den vyšetření nekuřte, nepijte alkohol.

ZMĚŘENÍ CELKOVÉ PLICNÍ KAPACITY A RESIDUÁLNÍHO PLICNÍHO OBJEMU

I po maximálním výdechu zůstává v plicích vzduch, který nazýváme reziduální plicní objem. Tento objem přímo měřit neumíme, je nutné ho vypočítat, tedy změřit nepřímo. Přímo změříme objem vzduchu, který pacient po maximálním nádechu úplně (maximálně) vydechne. Tento objem se nazývá vitální kapacita plic. Součtem reziduálního plicního objemu a vitální kapacity plic získáme celkovou plicní kapacitu.

U nás provádíme toto měření jednodechovou diluční metodou směsí vzduchu s určenou koncentrací helia.

Pacient podle pokynů sestry vdechuje a vydechuje přes jednorázový náustek s filtrem do přístroje, který analyzuje vydechovaný vzduch, na jehož základě je určena celková plicní kapacita i reziduální plicní objem.

• Jaký je důvod tohoto vyšetření?

Zpřesnění diagnostiky plicního onemocnění. Pokud má pacient sníženou vitální kapacitu plic, může mít sníženou i celkovou plicní kapacitu
(restriktivní plicní onemocnění). Ale také nemusí...

Pacient s malou vitální kapacitou, ale velkým plicním reziduálním objemem může mít celkovou plicní kapacitu patologicky zvýšenou (plicní hyperinflace).

MĚŘENÍ OXIDU DUSNATÉHO (NO) VE VYDECHOVANÉM VZDUCHU-FENO (Fractional exhaled nitric
oxid)

FENO je vyšetření, kterým zjišťujeme stupeň alergického zánětu v průduškách. Je to jednoduché neinvazivní vyšetření, které nám pomáhá upřesnit pacientovu diagnózu a také sledovat pacienty, kteří jsou již pro průduškové onemocnění léčeni. Podle výsledku můžeme upravit (zvýšit, snížit nebo vysadit) pacientovu medikaci.

Pacient podle pokynů sestry vdechne a plynule vydechne přes jednorázový náustek s filtrem do přístroje, který po analýze vydechnutého vzduchu určí výslednou hodnotu NO.

• Jaký je důvod tohoto vyšetření?

Zpřesnění diagnostiky pacientova onemocnění a úprava jeho léčby.

• Pro koho je toto vyšetření vhodné?

Pro pacienty s podezřením na průduškové astma, s chronickým nebo akutním kašlem, dechovými obtížemi, pocitem tíhy na hrudi. FENO vyšetřujeme i u pacientů, kteří jsou již pro astma bronchiale léčeni a podle naměřené hodnoty pak můžeme zvážit úpravu léčby.

RHINOMANOMETRIE

Metoda, kterou neinvazivně měříme průchodnost vzduchu nosem.

PULZNÍ OXYMETRIE

Je neinvazivní vyšetření, kterým měříme nasycení krve kyslíkem (saturaci hemoglobinu). Senzor pulzního oxymetru vyzařuje světlo dvou vlnových délek, které proniká tkání (většinou prstem ruky). Obě vlnové délky jsou odlišně absorbovány saturovaným a desaturovaným (okysličeným a neokysličeným) hemoglobinem. Přístroj vyhodnocuje kolik kterého světla bylo absorbováno a vypočítá saturaci kyslíkem. Spolu s tím je automaticky měřena i tepová frekvence.

Tato metoda je vhodná pro monitoraci pacientů s plicním a průduškovým onemocněním, u pacientů vyšetřovaných bronchoprovokačními testy. Provádíme ji u dospělých a dětí, bez omezení věkem.